|
|
Popis a distribuce škod působených vytloukáním a vystrouháváním srnce obecného v lesních porostech
Růžička, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá popisem a distribucí škod působených srncem obecným ve formě vytloukání a vystrouhávání. Práce byla rozdělena do dvou částí, kdy první z nich řeší všeobecný pohled na tuto problematiku a druhou částí je vlastní výzkum, který spočíval ve sběru dat o vytloukání, vystrouhávání na předem vybrané vhodné lokalitě včetně následných návrhů i doporučení pro praxi. Výzkum byl prováděn pomocí systému pruhových transektů a záznamu bodů poškození v jejich okolí. V mapových výstupech nalezneme množství, polohu a druh poškození, ze kterých jsou jednoznačně patrné lokality i jednotliví jedinci nejčastěji navštěvovaní a vyhledávaní srnčí zvěří. Analytické výstupy zmiňují výskyt nejčastěji poškozovaných dřevin i jejich morfometrické údaje. Nejčastěji poškozovanou dřevinou byl smrk ztepilý (Picea abies). Nelze také opomenout výslednou spojitost mezi nalezenými hranicemi teritorií 2 srnců, působeným poškozením a přírodními hranicemi uměle vytvořenými člověkem.
|
|
|
Zhodnocení fyzické základny de facto státu na případu Jižní Osetie za využití definice státnosti Bjørna Møllera.
Dumpík, Marek ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá de facto státy, konkrétně případem Jižní Osetie, kterou posuzuje z hlediska její státnosti. K posouzení jihoosetského případu bylo využito definice státnosti Bjørna Møllera, který rozlišuje mezi třemi dimenzemi státu - institucionální, ideovou a fyzickou základnou. Tato práce se konkrétně zabývá dimenzí fyzické základny, která sestává z ekonomiky, teritoria a populace. Práce také využívá přístupu silných, slabých a selhávajících států, který je využit k přesnějšímu nadefinování zkoumaných indikátorů, pro jednotlivé složky fyzické základny. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první, teoretické části, jsou představeny jednotlivé teoretické přístupy, které jsou v práci využity a s jejich pomocí jsou navrženy zkoumané indikátory. Ve druhé části je potom představen přehled klíčových historických událostí, který poskytuje nezbytný kontext pro třetí část, která se zabývá samotnou fyzickou základnou Jižní Osetie. Cílem práce je potom zodpovědět otázku, zda je Jižní Osetie schopna naplnit požadavky, které jsou na stát kladeny v dimenzi fyzické základny.
|
|
|
Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou
Chvála, Václav ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou se zabývá vývojem na těchto třech územích. Přestože všechna tři území získala status teritoria ve stejnou dobu, další jejich vývoj se lišil. Zatímco Havaj a Aljaška byly na konci 50. let přijaty do Unie jako 49. a 50. stát, Portoriko dodnes zůstává teritoriem se statusem commonwealthu. Práce analyzuje několik autorem zvolených oblastí. Ve společné části pro všechna tři území se autor zaměřuje na historii před připojením k USA, demografii a kulturu jednotlivých teritorií a vývoj od zisku statusu teritoria do nabytí statusu státu nebo commonwealthu. V případě Portorika práce analyzuje i vývoj od zisku statusu commonwealthu až do současnosti. V těchto oblastech vyhledává autor klíčové faktory ovlivňující směřování území. Identifikované vlivy následně komparuje a identifikuje podmínky, které z analýzy vycházejí jako nutné k přijetí území do Unie. Čtyři identifikované podmínky pro přijetí jsou vytvoření hnutí prosazující státnost, transformace společnosti, evoluce lokálního politického systému a konsenzus na federální úrovni. Výsledky analýzy dále odhalují četnost a různorodost působících faktorů a nesplnění některých podmínek ze strany Portorika. Zároveň ale nastiňují možný pozitivní...
|
|
|
Mentalita židovských osadníků na Západním břehu Jordánu: Antropologická studie
Žebrová, Jiřina ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce prozkoumává hloubku mentality židovských osadníků od radikálně religiózních po sekulárně pragmatické. Cílem je zhodnotit jejich vliv na politiku izraelských vlád a izraelskou společnost jako nacionální jednotku v průběhu historie. Dále také poukázat na fenomenologické základy, které osadnické hnutí vykazuje ať už z hlediska národní a teritoriální identity nebo z pohledu náboženské tradice. Práce je zpracována na základě pečlivého nastudování diverzní literatury, která se věnuje nejen židovským osadníkům samotným, ale také jejich roli ve vytváření staronové identity v mladém státě Izrael, stejně tak jako obecnému pojetí nacionálního cítění, teritoriální a kolektivní paměti a také správným historickým zařazením osadnické činnosti včetně jejího porovnání s komunitami mimo Izrael. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejen že osadníci žijící za Zelenou linií vykazují silné nacionální a religiózní prvky, ale také že tíhnou k radikálnějším podobám jednání se státními autoritami, stejně tak jako k řešení územích dilemat. Svým silným náboženským založením se tím pádem stávají mnohem nebezpečnějším a nevyzpytatelným prvkem izraelské společnosti, které nepřímo ohrožuje postavení státu v mírových jednáních a v očích mezinárodního prostředí. Hlavním zjištěním však zůstává fakt, že byť se...
|
|
|
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.
|
|
|
Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
Kontrola teritoria jako faktor pro efektivní realizaci politického cíle islamistického násilného nestátního aktéra.
Ludvík, Zdeněk ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato disertační práce má za úkol precizovat teoretický koncept v podobě testovatelné hypotézy o vztahu mezi politickou kontrolou teritoria násilným nestátním aktérem (Violent Non-State Actor, dále VNSA) a efektivitou realizace jeho politického cíle (politik). Jelikož v literatuře neexistuje žádná explicitní teorie či teoretizace, která by variující míru efektivity reflektovala s ohledem na variující stupeň teritoriální penetrace, a neexistují ani žádné explicitní parametrické ukazatele a hodnoty, které mohou být nutné pro efektivní dosažení politického cíle ve vazbě na teritorium, bude smyslem výzkumu nalézt odpověď na otázku, zda, jak a nakolik souvisí intenzita fyzické penetrace teritoria s mírou schopnosti snáze a efektivněji dosahovat cílů, za jejichž účelem se VNSA etabloval a o něž usiluje. Rámcové stanovení prahových hodnot penetrace může současně také poskytnout dílčí poznatky pro praktické politiky a přístupy k teritoriálně působícím VNSA ze strany států (protipovstaleckých aktérů). Ačkoliv ve výzkumu není explicitně využívána žádná z rodiny teorií mezinárodních vztahů, přesto je užitý teoretický rámec inspirován východisky, která mají blízko a) k přístupům politické geografie a k vývodům o relevanci teritoria postulovaným autory zabývajícími se problematikou řešení teritoriálních sporů a...
|
|
|
Reteritorializace rakousko-slovinsko-chorvatského příhraničí jako kauzální dopad evropského integračního procesu
Král, Radek ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Reteritorializace rakousko-slovinsko-chorvatského příhraničí jako kauzální dopad evropského integračního procesu" přistupuje k analýze problematiky reteritorializačního procesu uvnitř státocentrického, nadále platného vestfálského systému. Téma reteritorializace je významné zejména v rámci úvahy o prostorových, respektive teritoriálních dopadech pokračující evropské integrace. Tato integrace přitom může mít podobu zřizovaných euroregionů nebo přeshraniční spolupráce. Teritoriální rámec byl volen na základě skutečnosti, že Slovinsko představuje jednu z nejtypičtějších hraničních a kontaktních sociálních oblastí v Evropě. Tento předpoklad byl následně napojen na časové hledisko, kdy výše zmíněné tři státy vstupovaly do Evropské unie v téměř totožném rozestupu. Vhodná volba teritoria a časového rámce v práci představuje základ pro analýzu dopadů právě fenoménu reteritorializace. Analytická část práce je uspořádána jako diskurzivní analýza textů místních vědeckých pracovníků z univerzitního prostředí. Jelikož členové akademické obce mají nezřídka přímý dopad na lokální implementaci politiky soudržnosti, je analýza doplněna také o interpretaci výsledků tematických strukturovaných rozhovorů s kompetentními zástupci veřejné správy. Tato práce tak představuje alternativu ke...
|
|
|
Distribuce a početnost bobra evropského v povodí Veličky
Andrýsek, Martin
Bakalářská práce se zabývá početností bobra evropského (Castor fiber) na Veličce a jejich přítocích (Kozojídce a Kuželovském potoku). Počet teritorií se určoval na základě nepřímého pozorování, které probíhalo v letech 2017 a 2018. Do GPS přístroje se zaznamenávaly při pochůzce po březích všechny pobytové znaky, poté se tato data zpracovávala v GIS prostředí. Výstupem bylo vylišení hranic teritorií. V roce prvním byla zjištěna 4 teritoria (jedno na Kozojídce, jedno na Kuželovském potoku a dvě na Veličce). V roce následujícím přibyla nově obsazená lokalita na Veličce. Celková délka teritorií dosahovala 6,48 km (2017) a 7,21 km (2018).
|
host ::
RSS.